neděle 3. května 2015 v 17:15 | štítky: Lidé Cesty Jídlo

Kafování v Berlíně #1

Své první zkušenosti s kávou jsem získala asi ve čtrnácti letech. K babičce přijeli příbuzní a vedle bonboniér přinesli i Nescafé 3 v 1. Jeden tajuplný sáček jsem roztrhla, zalila horkou vodou a zamíchala. Chvilku jsem počkala, až káva trošičku vychladne, a vypila. Několik minut se nic nedělo, snad jsem si užívala chuť zakázaného ovoce, ale pak jsem zaznamenala zrychlené bušení srdce. Babička mi nadávala, spínala ruce a přikládala mi na hruď mokrý hadr.

Přes své kávové začátky jsem se přehoupla až do nynějšího období, kdy kávu piji denně. Už nekamarádím s Nescafé sáčky, ale s Nescafé Dolce Gusto. Na výlet do Berlína jsem si kávovar fakt vzít nechtěla, a tak bylo už předem jasné, že se budeme věnovat místním kavárnám. A to je něco pro mě!

Kávobraní jsme zahájily v mezinárodním řetězci Dunkin' Donuts, zaměřujícím se především na pestrou nabídku koblih a kávy. Chápu, že znalci kávy, kteří tento příspěvek otevřeli, právě zařadili můj blog na černou listinu a budou požadovat, aby mi byla useknuta ruka (ve které budu držet kelímek s kávou z tohoto řetězce). Ale uznejte, co mají dělat dvě mladé dívky v cizí zemi s kofeinovým absťákem? Prostě vejdou do prvního podniku s barevným logem a už ve dveřích volají: "Prosíme donut a Dunkaccino!"

"Káva" byla sladká, byl jí kýbl a kolem neuvěřitelný binec po předchozích strávnících. Užívala jsem si pocitu, že jsem v Berlíně, že jsem s Térou a že vedle nás sedí dvě fashion bloggerky, které si prima nalovily v Primarku.

Ten kelímek není z obyčejného plastu, je to něco jako polystyrén. Zvláštní na omak, zvláštní při popíjení.

Tak co, bylo další kafování lepší?

Další příspěvky z cesty do Berlína:

A jak to prožívala kamarádka Tereza:

Komentáře

Žádné komentáře

Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář