pondělí 14. září 2015 v 00:00 | štítky: Lidé Příběhy

Neoblomná víra pratety Hanky

Neoblomná víra pratety Hanky

Jedna z věcí, kterou bych v životě chtěla stihnout, je napsat na tento blog všechny příběhy, co jsem kdy slyšela a co jsem na vlastní kůži prožila. Právě z tohoto důvodu se s vámi chci podělit i o příběh mojí úžasné pratety Hanky.

Kakao, sluníčko a čerstvý bobky

Prateta Hanka vstala ještě před zakokrháním kohouta. Jak ji znám, určitě to udělala ze solidarity k drůbeži, aby pernatý kluk a holky nemuseli tak brzy nastupovat na pracovní směnu, při které pochodují po zahradě a klovou do země. Teta si udělala kakao a šla obstarat domácí zvířata. Odklízela bobky z králíkárny a rozplývala se nad malými králíčky. Slunce jí svítilo přímo nad chaloupkou, když fenky Bára a Líza začaly vesnici oznamovat: Někdo je u plotu!

Hanka si otřela pot z čela a tím nejpevnějším krokem, který je při chůzi v holínkách možný, vykročila směrem k brance.

Za plotem stál netrpělivý sanitář Ruda, ukazující na svoje digitální hodinky a vykřikujíc: "Paničko, už teď přijedeme pozdě!"

Prateta se nejdřív zarazila, protože si žádnou sanitku neobjednala, ale později si vzpomněla, že před několika měsíci byla u lékařky na náběrech a že jí v krvi asi našla něco špatného, a tak musí odjet ihned do nemocnice.

Sanitka může přijet kdykoliv

Zkusila sanitáře přesvědčit, aby se mohla před odjezdem trochu ošplouchnout a převléknout, přece jen nechce v nemocnici dělat rodině ostudu. Ale Ruda byl nesmlouvavý: "V žádném případě počkat nemůžu, paničko, máte na sanitku čekat a ne se věnovat králíkům."

Teta není žádná fifina, popadla klíče, opřela hrábě o barák, utřela si ruce do zástěry a nasedla do sanitky.

Brzy se mnou bude ámen

Jízda v sanitce nebyla nijak komfortní, ale možná i právě proto měla teta čas přemýšlet o tom, co se jí zrovna děje. Hlavou se jí honily myšlenky: No, to jsem z toho celá překvapená, že kvůli lékům na vysoký tlak musím být stále připravená na příjezd sanitky, možná mi tam paní doktorka našla i něco jiného a bude se mnou brzy ámen, hlavně musím z nemocnice zavolat naší Anče, aby mi přinesla umělý zuby, ručník a osmisměrky, a kdyby to vypadalo, že tam dočista umřu, nechám se našima odvést zpátky, abych se stihla rozloučit se zvířaty...

Sanitka zaparkovala před nemocnicí, Ruda tetě otevřel dveře a šel ji doprovodit na příjem. Tam se všichni pěkně zapotili, protože do nemocnice neměla přijet Hanka, ale její sousedka Bláža. Ruda se zamračil, posadil tetu zpátky do sanitky a odvezl ji domů. Bláža už na něj čekala na zahrádce a vynadala mu, že se kvůli němu peče na slunci celé odpoledne. Zato teta měla úsměv od ucha k uchu, protože do nemocnice nemusela.

Komentáře

Žádné komentáře

Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář