pondělí 20. července 2015 v 13:47 | štítky: Cesty Jídlo

Pasta Krusta: Jídlo jako nástroj změny

Už od mala jezdím pravidelně do Prahy. Bloudím uličkami, sleduji mísení kultur a myšlenkám dovoluji, aby mě překvapovaly svými úsudky. Toulání přeruším až kvůli kručení v bříšku, potřebě čurat a žízně.

Trio svých potřeb uspokojím návštěvou nějakého podniku. Velmi dlouho jsem navštěvovala stále tentýž podnik (mají tam košťata na stropě), protože jsem o jiném, lepším nevěděla. (Znát jenom jeden podnik v Praze je divný, ne?) Jednoho dne jsem se rozhodla, že už nebudu navštěvovat stále stejný podnik a najdu jiné a lepší.

Hledání mi usnadnil rozmach blogování, a tak jsem si díky známým i méně známým blogerům, vlogerům a uživatelům Instagramu našla cestu i k PASTA KRUSTA.

Chci, abyste věděli že vroucně miluji těstoviny, kde hraje hlavní role několik málo ingrediencí a ve výsledku by si všechny dohromady zasloužily dostat Oscara za chuť. A takové jednoduché úžasné jídlo jsem jedla v PASTA KRUSTA.

Koncept podniku je takový, že si vyberete těstoviny (pasta) a omáčku (salsa). Zaplatíte a díváte se na kuchaře, jak připravuje objednané jídlo.

Když jsem tuto restauraci navštívila poprvé, zažila jsem šok. Nejsem zvyklá na otevřenou kuchyni, přepadl mě divný pocit z toho, že koukám pod ruce kuchařovi. Vedle mě stála mamka a zdála se být z té "otevřenosti" ještě víc v šoku.

Hotové jídlo jsme si odnesly do prvního patra a řádně vychutnaly. Nepamatuji si, co si objednala mamka. Já jsem měla Salmone affumicato (a nejradši bych to jedla každý den k snídani, k obědu i k večeři).

Líbilo se mi, že si můžu natrhat bazalku z květináče na jídelním stole, dozdobit si těstoviny a přitom naslouchat rozhovoru italských mladíků naproti nebo italské rodiny vpravo.

Během poobědového odpočinku jsme hledaly důvody, proč nás koncept "Chci, abys viděl, že vařím z čerstvým surovin" vyděsil. Proč?

  • Mamka vyrůstala v komunismu.
  • Myslíme si, že je neslušné koukat druhým do kuchyně.

Zapracovala jsem na svém myšlení a místo "Nekoukám do kuchyně cizím lidem," žiji podle "V restauracích koukám do kuchyně". Díky této změně jsem sem mohla vzít manžela, aby si zažil Itálii v Praze.

Komentáře

Žádné komentáře

Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář