pondělí 2. listopadu 2015 v 15:22 | štítky: Jídlo

Phương Phượng: Bistro nad plyšáky

Phương Phượng: Bistro nad plyšáky

Po prvním ne zcela zdařilém putování po SAPĚ jsme se rozhodli pro návštěvu číslo dvě. Díky recenzím z Scuk.cz a blogu DvaJsme.cz jsme si vybrali restauraci Phương Phượng, protože jsme chtěli ochutnat slavné vietnamské jídlo bánh cuốn.

SAPA a dvě princezny

Dle výše zmíněných recenzí patří Phương Phượng k těm nejčistějším podnikům, co lze v SAPĚ najít. Doufali jsme tedy, že to dáme.

První překážkou na cestě k rýžovým palačinkám s houbami a sekanou byly schody. Museli jsme vyšplhat do prvního patra a přitom dávat pozor, abychom nespadli mezi plyšáky pod námi.

Otevřeli jsme dveře a přivítala nás malá místnost zaplněná stoly s kýčovitou světelnou výzdobou a zapnutou televizí s vietnamským programem. Usadili jsme se ke stolu v rohu a čekali na obsluhu.

Rukama nohama

Paní kuchařka za námi přišla po pěti minutách. Pozdravili jsme se a objednali si jedno bánh cuốn tady a další sebou. Poučeni z recenzí jsme se nesnažili komunikovat česky, ani anglicky. Hovořili jsme rukama a nohama a mysleli si, že nám to jde. Z omylu nás vyvedl až její syn, který přišel za dalších pět minut a zeptal se nás, kolik toho vlastně chceme. Tak jsme si znovu objednali a těšili se, jaké to bude.

Syn paní kuchařky si sedl kousek od nás. Dal si sluchátka do uší a pustil si hudbu.

Restaurace, myšlenky a platíčko uhlí

S manželem jsme se rozhlíželi kolem sebe, sledovali jsme stěny, čajové konvice, dochucovadla na stole, umyvadlo, z něhož voda místo do odpadu tekla do kýble, gymnastiku ve vietnamské televizi a "výkřiky" kuchařky z kuchyně. Prostředí rozhodně nedosahovalo úrovně, na jakou jsme zvyklí. Jsme celkem princátka a museli jsme se hodně snažit, abychom skousli nemoderní místnost a zašlé lavory v kuchyni. Kdo chce poznávat mezinárodní kuchyně, musí to vydržet a v kapse pro případ tisknout platíčko živočišného uhlí, nemyslíte?

Jídlo je na stole

Kuchařka, servírka, majitelka, prostě ženská na všechno přinesla s krásným nenuceným úsměvem svůj výtvor na stůl. Potom něco pronesla, otočila se směrem k synovi, zašeptala a čekala. Syn cestující mezi rytmem a tóny ji neslyšel, a tak odešla do kuchyně. Vrátila se s kalkulačkou, kde namačkala částku za dva bánh cuốn 200 Kč. Zaplatili jsme a dali se do jídla.

Pomocí hůlek i příboru jsme zkoušeli, jak se najíst nejpohodlněji. Když jsme vzali rýžovou palačinku hůlkami a namočili ji do omáčky, za chvilku se nám rozpadla na kusy. Položili jsme hůlky na okraj talíře a jali se lovit vidličkou útržky palačinek v tekutině. Chvilku to byla sranda, potom otrava.

Sekanou jsme si rozdělili na půl a při pojídání diskutovali, jestli to je sekaná, nebo tofu.

Ujídali jsme palačinku za palačinkou, do úst si přidávali osmaženou cibulku a zkoumali, zda nám to vůbec chutná.

Jirka: "Mně nechutná ta cibulka a omáčka.

Já: "Mně chutná jenom to tofu."

Jirka: "Ale to není tofu."

Já: "Ale chutná to tak. Pokud tam není tofu, tak je tam hodně sojové mouky."

Jirka: "To je možný. Dám si na ty palačinky chilli omáčku."

Já: "Tak si to tam dej. Já už to asi jíst nebudu."

Jirka: "Já jo, ale chutná to na mě příliš obyčejně."

Já: "Máš pravdu, chutná to děsně obyčejně a to mě nudí."

Jirka: "Polévka Pho je mnohem zajímavější."

Já: "To máš pravdu, příště chci jít někam na Pho."

Jirka: "Myslíš, že ji tady taky dělaj?"

Já: "Nedělaj, tady je to zaměřený na bánh cuốn, vždyť jsme si objednali jen množství a přinesli nám toto, kdyby toho měli víc, snad by tu byla někde vyvěšená nabídka."

Jirka: "To máš pravdu. Co budeme dělat s tím bánh cuốn, co jsme si nechali zabalit domů?"

Já: "To dáme bráchovi, dneska přijede."

Rýžové palačinky s houbami, cibulkou a sekanou nás moc nezaujaly. Příště vyzkoušíme něco jiného. Dobývání SAPY pokračuje.

Chodíte nakupovat nebo jíst do SAPY? Co tam máte rádi?

Komentáře

Žádné komentáře

Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář