pátek 21. srpna 2015 v 08:00 | štítky: Cesty

Tábor #2 – Město omítek a kočičí pracky

Tábor #2 – Město omítek a kočičí pracky

Ajajaj, už je to téměř tři měsíce, co jsem publikovala první díl o Táboře a pak následovalo jedno velké a dlouhé nic. Už vlastně ani sama nevím, proč jsem nic nesepsala, ale asi jsem měla všeho plné brýle (čti: plnou hlavu nevstřebaných zážitků).

Opice běhající po těle

Doteď nevím, zdali známí spisovatelé a blogeři mají vlastně nudný život, a proto mají tolik času se vypisovat, anebo zda zvládají bohémský život plný sklenek alhoholu, plkání při kávě s excentrickými individualitami, nezřízené drogové akce, po kterých se probouzejí každé ráno v jiném evropském městě a ještě s opicí běhající po celém těle a s megavibracemi mozku, a při tom dennodenně píší.

U mě funguje pouze přiměřenost. Potřebuji se pravidelně věnovat několika různorodým činnostem, abych se cítila všestranně spokojená. Když si dopřeji rozmanitost aktivit, cítím, jako by se někde ve mně plnil vak. Jakmile je vak naplněný, řekne si o vyjádření se skrze uměleckou činnost. Vyhovím-li mu, vak se vyprázdní a opět se začne plnit.

Víc než panelák a chcíplá myš

A teď zpátky k Táboru. Tábor je pro mě město srdce. I kdyby v něm byly jen samé paneláky a jedna chcíplá myš, mám ho ráda. Když jsme jezdili na víkend k babičce, cedule "Tábor" byla znamením, že máme za sebou už půlku cesty. Pro mě jako dítě, které při cestách autem pravidelně zvracelo, svítala naděje, že pokud není do teď zvracící pytlík naplněn žaludečními šťávami a chlebem k snídani, tak ho možná (pozor na zatáčky mezi Komorním Hrádkem a Choceradami) už nenaplním.

Tábor ale nabízí víc než ceduli. Je to město roztomilé a docela se tu pohybují i cizinci (teď vážně nemyslím uprchlíky!). Líbí se mi tu čerstvé a barevné omítky na domech, ale baví mě i ty řádně popraskané.

Pan Tau a Dlouhé Bidlo

Při chůzi úzkými uličkami mi běhá mráz po zádech, protože očekávám, že se tu objeví Dlouhé Bidlo a Štětináč a očarují mě kočičí prackou. Pro všechny případy s sebou nosím napodobeninu deštníku pana Tau. Co kdyby náhodou jednou došlo na zápas – kočičí pracka versus deštník. Třeba bych i vyhrála. :-)

Komentáře

Celkový počet komentářů: 1
  • Catherine Ribbon
    22. 8. 2015 8:34:58
    Úžasný článek! Úžasné fotky! Hezky se to čte :) Obdivuju, jak dokážeš formulovat věty.
    Celkový počet komentářů: 1
    • Pavlína Viktoria
      23. 8. 2015 21:19:19
      Ahojky. Děkuji Ti za komentář a doporučuji výlet do Tábora. :-)
      Přidat komentář
    Přidat komentář
Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář