pondělí 11. dubna 2016 v 01:16 | štítky: Cesty Jídlo

Tràng An: Restaurace, co vyrostla z bistra

Tràng An: Restaurace, co vyrostla z bistra

V roce 2004 v Plzni otevřeli Olympii. Přesně tak, tedy jako velký developerský projekt plný obchodů, jsem si v dětství představovala štěstí.

Vedle návštěvy H&M a koupi obyčejné mikiny, co stála šest stovek a brzy mě omrzela, mi bylo umožněno najíst se v čínském bistru Panda.

Ne pro pandu v zoo, i v nákupáku

Objednala jsem si smažené nudle s kuřecím masem, zalila to omáčkou plnou konzervantů a slastně si to odnesla k umaštenému stolečku.

Večer mě pálila žáha, trápilo mě nadýmání a krkala jsem. To ale nebylo nic, co by přebilo můj šťastný pocit.

Do Pandy jsem chodila několik let, dokud jsem nedospěla a nepřehodnotila, co je to štěstí. -Je to pocit, že nakupuji? -Ne. -Je to pocit, že mi to dobře tráví? -Ano!
Navštěvovala jsem jiné podniky, ale často se více či méně podobaly zmíněné Pandě.

Větším vybočením začaly být až návštěvy podniků v SAPĚ.

Staré pověsti české o Bistru Pod Osmičkou

Od mých oblíbených foodies jsem četla ódy na holešovickou tržnici a Bistro Pod Osmičkou. Kolem tohoto bistra, vedle pověsti nejvietnamštější kuchyně v Praze, kolovaly i fámy o špatné dohledatelnosti podniku, o děsivých hygienických podmínkách a nevkusném exteriéru. (Pokud chcete všechny tyto věci zakusit, zajděte si raději do Phương Phượng bistra nad plyšáky.) Než jsem do bistra dorazila, stala se z něj restaurace s terasou v pavilonu 5 s názvem Tràng An.

Do restaurace jsme se vydali s Térou a s Jirkou po focením v rozkvetlých Petřínských sadech, kde to je opravdu nádherné. Překvapilo mě, jak snadno jsme podnik našli, nešel přehlédnout.

Mňam, mňam, mňam

Zalezli jsme dovnitř, objednali si P9. Phở trộn bò khô a P10. Phở trộn gà (široké rýžové nudle, jednou s kuřecím, dvakrát s hovězím masem, sladkokyselá zálivka, arašídy, salát...) a těšili se u stolku. Po zapípáni časovače nám paní kuchařka podle našich preferencí jídlo dochutila a my se do něj konečně mohli pustit.

Jídlo bylo JENOM výborné, přirozená chuť nudlí, bylinek, arašídů, masa a omáčky... prostě Om Om Om :-). Velkým bonusem byl pocit blaha až do rána (žádné nadýmání, krkání...), než jsem musela jít do školy. :-)

My vás máme radši chudé, abychom vám nemuseli závidět

Jsem moc ráda, že jsem si konečně udělala čas na holešovickou tržnici a vůbec mi nevadí, že se bistro stalo restaurací. Kňourání po staré dobré atmosféře v původním chudém bistru mi přijde asi tak stejně trapné, jako plakání po starých dobrých socialistických časech. Do Tràng An podniku musím vzít mamku a taťku. Kvůli Pandě zanevřeli na asijská jídla. A to tak rozhodně nemůžu nechat.

Poznámka:

Lidi, přestaňte jim tam krást příbory a minutníky, krádežemi z restaurace bistro neuděláte.

Komentáře

Celkový počet komentářů: 1
  • tereza-la-marque.blogspot.cz
    11. 4. 2016 15:46:23
    Šla bych zas. Bylo to prima.
    Přidat komentář
Prosím, zadejte písmena, která jsou zobrazena na obrázku výše.
Není potřeba rozlišovat malá a velká písmena.
Přidat komentář